Ať už jsou peníze vyražené a vytištěné jakkoliv a z jakéhokoliv materiálu, ať už vypadají tak nebo onak, jedno je pro ně vždycky společné. A tím něčím je skutečnost, že se jimi dá platit. A kdo platí, ten může mít ledacos, pomalu cokoliv, co ho jenom napadne. A to je na penězích to dobré. Protože neexistuje jednodušší způsob, jak si něco sehnat, než je cesta do nějakého obchodu a nákup. Případně platba za něco, co je nám poskytnuto nějakým jiným způsobem.

S penězi je to tedy v životě snadné. Pokud je zrovna máme. Jenže my je také mít nemusíme. I to se stává, ačkoliv si nikdo nepřeje, aby se to stávalo právě jemu. Je možné, že si málo vyděláme, stejně jako je možné to, že musíme za něco chtě nechtě hodně zaplatit, a pak nám peníze jednoduše nestačí. A potřebovali bychom jich víc.

A když jich víc nemáme a jen tak ani nevyděláme? Pak můžeme být chudáky nebo třeba i učiněnými žebráky. Anebo si můžeme nějaké ty peníze na určitou dobu půjčit. Což také lze a také to může zlepšit naši situaci. Ale to jedině tehdy, když jsme schopní to půjčené splatit. Protože kdybychom nebyli schopni splácet, mohlo by to naši situaci ještě víc zkomplikovat, pokud bychom půjčku dostali, nebo by nás to stálo ztrátu času, pokud bychom o půjčku jen neúspěšně žádali.

Ale někdy se půjčka určitě hodí. A když neuspějeme se žádostí o ni v žádné bance, nabízí se i nebankovní hypotéka. Protože tu dostaneme i v případě, že nejsme nijak dokonalí. Není to problém, protože tady se ručí za vrácení půjčených peněz nemovitostí a není tak důvod, aby se někomu, kdo nemovitost má, nepůjčilo. Buď dostane poskytovatel této půjčky zpět peníze, nebo se odškodní onou nemovitostí, každopádně si ale přijde na své. A tak ochotně půjčí leckomu. A nehrozí, že by lidé s nemovitostí museli být chudí jenom proto, že jim v bankách odmítli kvůli přísným pravidlům vyhovět.